čtecí krize aneb jedno z ne–oblíbených knihomolských témat

Čtecí krize. Jedno z ne–oblíbených knihomolských témat, kterému jsem dlouhodobě nepřicházela na chuť. Nepřišlo mi totiž pravděpodobný, že by někdo čtecí krizi doopravdy měl. Pochybovala jsem a myslela, že je to jen slovní spojení, za kterým se skrývají naprosto obyčejná slova. Lenost. Přesycenost. Rozmar.

Až, když jsem si první čtecí krizí prošla taky, začala jsem soucítit se všemi dalšími knihomoly, kterým čtecí krize doopravdy kazí plány - náladu - i chuť ke čtení. Začala jsem chápat, že v první řadě nejde o již zmiňovanou lenost, přesycení nebo rozmar, a pokud ano, tak jde dost často o všechna ty tři slova naráz. 

Moje čtecí krize mi s věkem pořád častěji přerůstají přes hlavu a bojuju s nima víc, než kdy dřív. Bůh ví, čím to je, ale protože se moje láska ke knížkám během krizí nevytrácí, ale naopak sílí, sepsala jsem několik tipů, které mi v takových chvílích pomáhají. Tipy pro všechny knihomolský srdce, který prahnou po vysoký hromádce přečtených knih. Pro knihomoly, kteří zrovna trpí čtecí krizí a nemůžou z ní ven. 

Článek píšu s rezervou, protože vím, že čtecí krize - stejně jako jakákoliv jiná - musí přejít sama. Nejde si dupnout a zastavit ji. Prostě to tak nefunguje. Ale stejně si myslím, že je občas dobře proti ní bojovat. Snažit se a zkoušet. Někdy to zafunguje, někdy ne. Ale důležitý je se netrápit. Nestresovat. Knížky jsou radost a tak by to mělo zůstat.

Když to nejde, tak to nejde

Občas prostě není správný načasování nebo nálada. Občas to zkrátka doopravdy nejde. Čtení by mělo být v první řadě vášeň a pokud plamínek nadšení na nějakou dobu pohasne, je čas se s tím smířit. Počkat. Dát si pauzu a těšit se na to, až ten knihomolskej plamen začne znova hořet!

Přehnaný očekávání jsou zakázaný v životě i během čtení

Čtení není závod. Vím, že i pro mě je někdy těžký nepropadat do úzkosti, když mám za uplynulej půl rok jenom čtyři přečtený knížky, zatímco na instagramu vidím, jak jich kamarádka přečetla už dvacet. Ale kolik knížek by měl knihomol přečíst, aby zůstal knihomolem? 
Občas se snažím splnit nějaký svý cíle, ale mnohdy jsou fakt ohromný a nesplnitelný. Je jen na mě, jaký cíle sama sobě nastavím - a jestli vůbec nějaký. Je jen na mě, jak se ke čtení postavím a jestli se nechám ovlivňovat lidma z instagramu, nebo jestli pojedu svým vlastním tempem. 

Číst ušima je cool

K audioknížkám jsem bývala skeptická, ale zbytečně. Teď si bez nich svoje každodenní usínání nedokážu představit, takže díky bohu za ně! Čtení ušima bych doporučila všem (nejen) rozlítanejm knihomolům, kteří chvíli neposedí, ale přitom touží bloudit v příbězích a stejně tak všem nečtenářům. Všem, který čtení zrovna dvakrát netankuje. Audio je skvělá příležitost vytěžit ze čtení co nejvíc. Je to možnost, jak být během čtení produktivní nebo naopak nebýt ani trochu. 

Inspirace všude, kam se podíváš

Inspirace je všude kolem nás, proto je dobrý se jí podvolit a nechat se inspirovat. Já osobně miluju sledovat - hlavně teda instagramový - účty knihomolů a lidí z knižního světa. Můžou to být autoři knížek - našich i těch zahraničních - nebo knihkupci a fotografové, kteří se specializujou na focení knih. 

Veliká studnice nápadů a inspirace je pro mě třeba pinterest, kde téměř denně ukládám inspirativní fotky - a mnohdy právě ty knižní. Mám ráda i blogy o knížkách a všechny ty dostupný tipy, povídání a fotky plný knižních témat. Aby toho nebylo málo, ujíždím na knižních podcastech, který mě nakopávají k otevření další knížky. 

Jen tak si být mezi knížkama

Nejen doma u knihovny, ale taky venku - v knihkupectví, v antikvariátu nebo v knihovně. Čas mezi knížkama je léčivej, to už všichni dávno víme! Doufám. 

Já naprosto miluju hledat a objevovat nový knihkupectví nebo zapadlý antikvariáty - ty mají svý kouzlo, který bez pochyby léčivý je! Je pro mě hezký udělat si procházku a spojit ji s návštěvou některých mých oblíbených knižních míst a ještě hezčí je si pořídit novou knížku - nebo rovnou několik - a sednout si s ní venku nebo upalovat domu a tam ji otevřít. Taky mě baví čmuchat ke knížkám a hladit si všechny ty jejich nádherný přebaly. Kochat se, jak vypadají samostatně, ale taky v různých kombinacích mezi sebou. Baví mě hledat chuť do čtení na takových místech - a to nejen během čtecí krize.

Zlatý organizování, třídění a skrytý radosti!

Během krizí taky občas třídim, organizuju a urovnávám - knihovnu. Zabere to sice o něco víc času, ale já u toho hrozně ráda relaxuju. Navíc miluju hledat nový řešení a kombinace uspořádání knížek ve všech těch policích - neznám snad příjemnější úklid! S knížkama se mazlím a hledám mezi nima ty dávno zapomenutý, který se poměrně často stávají mým odrazovým můstkem. 

Magická síla oblíbených knížek

Předpokládám, že máš minimálně jednu oblíbenou knížku, která v tobě něco zanechala. Knížku, která tě zaujala a nedáš na ni dopustit. Knížku, kterou víš, že za život ještě párkrát přečteš, protože tě zkrátka baví. Tak přesně tuhle knížku vezmi, otevři a začti se. Budou se dít kouzla. 

Kolik existuje knížek, tolik existuje možností

Poměrně často mívám jedno zá–važný dilema. Kterou knížku si vybrat? Na světe je tolik knížek a my máme tím pádem tolik možností, že je to občas docela oříšek. Máme svoje oblíbený autory a žánry, po kterých saháme, když nevíme, ale někde je dobrý sáhnout vedle. Někdy je čas nad tím tolik nepřemýšlet. Někdy se totiž stane, že se z těch všech možností dostaneme do úzkých. A hlavně tady platí, že knížky jsou radost a nestane se nic, když nepřečteme všechny knížky světa.

Ochutnej něco, co by ti obyčejně k chuti nepřišlo a zkus kouzlit s tvými neobvyklými žánry. Já bych třeba za normálních okolností nesáhla po fantasy, ale během mojí poslední krize jsem si jednu takovou knížku dala na seznam a byla mile překvapená.

V jednoduchosti je krása 

Tenhle bod navazuje na předchozí. Stejně jako je dobrý občas sáhnout "vedle", tak je občas dobrý sáhnout po knížce s jednodušším obsahem. Já jsem třeba milovnice kriminálek, detektivek, thrillerů a hororů, takže mi někdy z mojí čtecí krize pomůže vzít z řad knížek právě třeba životopis nebo odlehčenější román. Někdy - opravdu, opravdu jen někdy -  mám chuť dokonce i na nejromantičtější příběh, co mi leží v knihovně. A hádej co? Vůbec to není špatně!

Na velikosti záleží

Na velikosti záleží a u knížek to platí v tom pravým slova smyslu. Tak nějak přirozeně se nám - ve většině případů - chce spíš do útlejších knížek než do těch několika tisíci stránkových. Asi psychologie. U mě tohle nepsaný pravidlo funguje. Když mám čtecí krizi, sahám po útlejších knížkách, který přečtu za pár, než abych se mořila s bichlí, která by mě v mojí krizi tak akorát vymáchala.

Správný prostředí je základ

Prostředí a mnou milovaná atmosféra - to jsou ty snad vůbec nejdůležitější prvky, který beru během čtení v potaz. Já si ráda upravuju prostředí i atmosféru podle toho, co zrovna čtu a na jaký náladě jsem naladěná. Během kriminálek nedám dopustit na bouřkový počasí, přítmí a svíčky všude kolem, zatímco u romanťáren ležím nejraději u vody a láduju se zmrzlinou nebo popíjim vychlazený pití. Počasí si sice nejde naplánovat, ale já to mám v hlavě takhle nějak nastavený. Z 99% si během zimy romanťárnu do ruky nevezmu a vím, že chuť na takový čtení přijde s letním sluncem a plavkovou sezónou. 

Pokud tě zrovna čtecí krize trápí, pomáhá mi taky měnit místa na čtení. Ať už je to jednou lavička v parku nebo postel v pohodlí domova, či zapadlá kavárna a po druhý přeplněný koupaliště - je to (pro mě) jeden z nejúčinnějších čtecích pomocníků.

Hledej inspiraci všude, kam se podíváš

Prohlížej si instagram, pinterest nebo weheartit a čerpej inspiraci z knižních fotek. Všude jich je plno a občas sama žasnu nad tím, jak úžasný a originální jsou! Knížky jsou zkrátka fotogenický a já sama se jich nemůžu nabažit. Mnohdy mě jejich obálka namotivuje k tomu, abych si je nejenom koupila, prohlídla a nafotila, ale taky přečetla (!) A pokud tě baví pozorovat živo(t) kolem sebe, dívej se. Protože ta největší inspirace a chuť do života - i do čtení - se ukrývá tam venku!

Máš někdy čtecí krizi? Co ti během ní pomáhá?